Den bez konce  [ 2004 - dosud ]

Cyklus Jiřího Žižky s názvem Den bez konce, vytvořený v závěru jeho bakalářského studia na Institutu tvůrčí fotografie, je souborem subjektivně - dokumentárních snímků pojednávajících o osobních prožitcích a náladách autora a zprostředkovaně i o regionu moravsko-slezského pomezí. Objevuje se v něm surreálná estetika, fragmenty postav, nacházejících se v anonymním prostředí velkého města. Žižka koncepčně usiluje o symbolické vyjádření napětí, klidu, samoty a prázdnoty, snaží se o obrazovou metaforu, v níž i figurální prvek hraje významnou a nezanedbatelnou roli. U diváků mohou tyto atributy vyvolávat existencionální otázky. Sám autor o svých snímcích říká: " Věřím, že i v banálních výjevech a triviálních, každodenních scénách, kterých kolem sebe denně vidíme stovky, a které by naprostou většinu z nás nenapadlo fotografovat, lze objevit cosi přízračného."