Jiří Žižka se narodil 9. dubna 1982 v Ostravě-Vítkovicích. K fotografii jej přivedl jeho otec, nadšený fotoamatér. Aktivně fotografuje od konce 90. let, přesněji od roku 1998. Zúčastnil se 2. mezinárodního výtvarného plenéru Krnov 2004, který připravilo vedle hostujícího města i místní umělecké sdružení a13. Tato dvoutýdenní tvůrčí rezidence ve společnosti jedenácti malířů, grafiků a sochařů z Polska, Německa, Litvy, Slovenska, Řecka i výtvarníků zastupujících domácí scénu se stala neodmyslitelnou součástí jeho nadcházející tvůrčí i pedagogické kariéry. 

Od roku 2004 působí jako učitel odborného výcviku oboru Fotograf - multimediální technik na Střední škole služeb a podnikání v Ostravě-Porubě. V roce 2005 absolvoval Studium pedagogiky pro učitele praktického vyučování a učitele odborného výcviku v Centru dalšího vzdělávání Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. V roce 2003 se aktivně zapojil do rozsáhlého fotograficko-sociologického projektu nazvaného Opava na prahu nového tisíciletí, v němž spolu s dalšími studenty Institutu tvůrčí fotografie při Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě mapoval specifické prostředí slezské metropole a každodenní život jeho obyvatel. Žižka se zde věnoval individuálním cyklům např. o opavském uměleckém školství (Církevní konzervatoř a Základní umělecká škola Václava Kálika), klubům vojenské historie, portrétoval pracovníky Slezského zemského muzea. 

Ve své volné tvorbě se postupně věnoval samostatným dílčím cyklům Den bez konce (2003-dosud), Hrušov a Ostrava-Vítkovice (2000-2002), Human resources (2019), Cesty na okraj (2007-dosud), Fragmenty Těšínského Slezska a Ostravska (2013-dosud). Ve spolupráci se členy krnovského výtvarného sdružení a13 vytvořil v roce 2008 sérií snímků zachycujících neotřelým způsobem známá sochařská díla ve městě, a to pro nástěnný kalendář Krnov 2009. V roce 2009 též ukončil magisterské studium na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Mezi lety 2008-2019 spolupracoval s Lidovou konzervatoří a Múzickou školou v Ostravě na pozici lektora pro obor Výtvarná fotografie. Pro městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz zdokumentoval řadu významných architektonických objektů, které byly představeny v malonákladové sérii nástěnných kalendářů pro léta 2008-2011. V roce 2010 získal prestižní ocenění v novinářské soutěži Czech Press Photo v kategorii Každodenní život za soubor subjektivních dokumentárních fotografií z prostředí Psychiatrické léčebny v Opavě.

V roce 2014 vytvořil pro účely kolektivní monografie Valašsko - historie a kultura sérii užitých fotografií, které se staly nedílnou součástí jejího bohatého obrazového doprovodu. Od roku 2017 vyučuje jako externí pedagog na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity předměty se zaměřením na fotografii. V roce 2018 přispěl svými snímky do publikace s názvem Radnice Moravské Ostravy a Přívozu - Přeměna bankovního domu na sídlo radnice městského obvodu, vydané Kabinetem architektury. Technickými obrazovými reprodukcemi dále (v tomtéž roce) doplnil bohatý obrazový materiál knihy s názvem Lumír Čmerda - (nejen) reliéfy a ilustrace, představující dílo tohoto českého umělce generace 60. let 20. století. 

V roce 2019 se jako fotograf zapojil do mezioborového projektu Centra regionálních studií Filozofické fakulty Ostravské univerzity, věnujícího se jednomu z klíčových fenoménů kulturní a duchovní paměti polského národa, obrazu Černé Madony Čenstochovské, a to z perspektivy jeho reflexe v českém prostředí. Pro účely publikace s názvem Pod ochranu tvou se utíkáme - Kult Panny Marie Čenstochovské v českém Slezsku a na Moravě, zhotovil řadu technicky náročných reprodukcí. V témže roce pořídil soubor fotografií současných poutních míst pro knihu Horo krásná, spanilá! Poutní písně na Moravě (1600-1850), zaměřující se na fenomén náboženských poutí na území Moravy a někdejšího rakouského, dnes českého Slezska v období baroka s přesahem do poloviny 19. století. Je autorem mnoha publikovaných dokumentačních fotografií četných expozic v rámci kontinuálního výstavního provozu Galerie Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích, Galerie Fakulty umění Ostravské univerzity a Galerie Student Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. S výtvarnými umělci regionu severní Moravy dlouhodobě spolupracuje na produkci výstavního merkantilu.

Celou dosavadní Žižkovu tvorbu provází téma "zanikajících světů" a násilně proměněného prostředí v jakémsi "výchozím stavu". Žižka tematizuje obrazem proces nevratných změn v postindustriální krajině i její postupně se vytrácející svébytnou identitu. Skrze osobitý vizuální jazyk svého mnohovrstevnatého fotografického dokumentu reflektuje realitu a s osobní účastí ji převádí do vizuálních znaků a metafor. Na bázi autorsky subjektivního principu přináší svědectví o životě. Výrazným rysem jeho fotografií bývá prvek absurdity, nadsázky a tragikomiky. Neutíká k vyhledávání novostí, cizokrajných zvláštností a exotiky, poznává sám sebe i své umělecké ambice, nejčastěji v krajině Ostravska a Těšínského Slezska.